Zatočte s nepořádkem (2)

Nepořádek – příšera nebo posel

Kapitola první.

Zbytečné věci. Překážka v hojnosti ve všech podobách. Pokud nemáte prostor ve svém životě a mysli, vesmír vám nemůže poslat to pravé.

Myslíme si, že problémem je nedostatek místa
pro naše věci,
ale ve skutečnosti máme příliš mnoho věcí
pro náš prostor.

Nános zbytečných věcí a negativních myšlenek blokuje vaše přesvědčení a je tak nemožné vidět lepší možnosti nebo tvůrčí řešení k překonání životních překážek. Zužujete si tak kanály, kterými komunikujete s vesmírem a je potom obtížnější uvěřit, že se věci vyvíjejí správným směrem. Uvolněte ty kanály tím, že se vypořádáte i s drobnými zbytečnými věcmi a zjistíte, že jste se dostali do proudu. Je to proud, který přináší dary a příležitosti. vesmír je vždy připraven vás podpořit, ale je potřeba jej pozvat.Vytvoření prostoru je právě takové pozvání.

Zbytečné věci se vás nesnaží zničit, snaží se jen upoutat vaši pozornost, aby vám ukázaly, kde sami sebe podrážíte.
Zbytečnost je cokoli, co vám brání žít život vašich snů. (Staré oblečení, hromady papírů, otravný vnitřní kritik, toxické vztahy, dluhy, kila navíc)

  • Co vám brání zbytečné věci uklidit?
  • Co by pro vás znamenalo, kdyby všechny ty zbytečné věci byly pryč?
  • Na co byste měli čas, kdyby zbytečnosti nebyly překážkou?
  • Je na tom úkolu, projektu nebo cíli něco děsivého? Jsou zbytečnosti překážkou proč se za tím cílem nepustíte?

Při úvahách, jestli všechno nebo nic,
vyhrává vždycky nic.

Když to nemůžu udělat dokonale, nebudu to raději dělat vůbec.


Poslední věta je jedna z mých zbytečných překážek, za kterou vlastně může moje matka. Nic jí nebylo dost dobré, všechno raději udělala sama, protože to umí lépe. Když jsem něco vytvořila, málokdy mě pochválila, po případné pochvale vždy následoval „ale“ a kritika. Měla bych se už zbavit tohoto stigmatu a uvědomit si, že věci nemusí být dokonalé.

Na otázku „Co mi brání?“ je u mne většinou emocionální reakce. Bojím se zahodit památky, žiju v minulosti, bojím se, že když ji zahodím, zapomenu, nic mi nezbude.
Na druhou stranu, kdyby všechny ty věci zmizely, nestalo by se nic, žila bych jistě dál. jen by bylo více místa ve skříních.
Další otázkou je, co je a co není zbytečné? Fotografie? Knihy? Prstýnek po Terezce? S tímhle se neumím vypořádat.

O čem jsem snila, ale nikdy jsem nepodnikla nic, abych toho dosáhla?
Pokusy byly, ale neúspěšné. Třeba mít skvělého partnera na celý život. Nebo živit se tím, co mě baví (vyšívání třeba nebo malování). Vzdala jsem to. Malovat už možná ani neumím.

Co mi brání, abych tomu snu věnovala víc pozornosti?
Finance. Vědomí nedokonalosti. Strach z úspěchu. Neznalost jak se prosadit, nemám ostré lokty. Nemám sebevědomí. Bojím se úředních a administrativních komplikací.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.