* * *

Михаил Юрьеич Лермонтов, 1841

Они любили друг друга так долго и нежно,
С тоской и страстью безумно-мятежной!
Но, как враги, изберали признанья и встречи,
И были пусты их краткие речи.

Они расстались в безмолвном и гордом страданье
И милый образ во сне лишь порою видали.
И смерть пришла: наступило за гробом свидание...
Но в мире новом друг друга они неузнали.

* * *

Michail Jurjevič Lermontov - překlad Miroslava Zudová, 2017

Milovali se navzájem tak dlouho a něžně,
S touhou a vášní, bláznivě, navzdory!
Však jako odpůrci ukradli pravdivá setkání,
rozhovor byl jen krátké a prázdné plácání.

Rozchod byl beze slov, s hrdostí trpící,
s rozmilou vzpomínkou občas se vracící.
A přišla smrt: proběhlo posmrtné setkání...
Však v novém světě jsou jak dva neznámí.