Velký úklid

Rekapitulace života. Ty tam jsou doby, kdy jsem byla mladá, život před sebou. Víte co? myslela jsem si, že se ve dvaceti vdám a se svým mužem budu celý život. Že budeme mít dvě děti a budeme žít šťastně a v dostatku až do smrti. Ale bylo to jinak.

Kde začít s úklidem? Je tolik věcí, tolik vzpomínek. Některé chci uchovat, jiné zapomenout. Mám hodně zjizvenou duši, prodělala hodně úrazů za těch bezmála 60 let života.

Chci to všechno vypovědět, pomalu se zbavovat těch šutrů, co nosím celý život v batohu na zádech. Každý článek v tomto blogu znamená jeden odložený kamínek, kámen nebo cihlu, aby mě už netížil. Tu tíhu už totiž nedokážu bez problémů unést. (Vidíte, už mi zase tečou slzy a to jsem ještě ani nezačala!)

Když se rozhlédnu kolem sebe, předmět po předmětu připomíná svůj vlastní původ, příčiny, následky. A to jsou ty viditelné věci. Pak je ještě spousta skrytých nepořádků na hard-disku počítače. To bude horší přebírání – fotky, dokumenty, soubory, které kdysi měly svůj význam. A nejhorší nepořádek je v mé paměti, v mozku, v hlavě – všechny ty křivdy, lidé, kterým jsem ublížila, to, co nejde vrátit ani urovnat.

Chtěla bych umřít s úsměvem, s rozhřešením, že to nebylo zas až tak špatné. Snad to stihnu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.