Průša

2015-05-18-prusa-6Ještě jsem vám nevyslepičila, že mám úžasného kocourka. Už několik měsíců nás oblažuje. Máme své rituály, při ranním kafíčku ho mám spolehlivě na klíně a hladím a drbu a za odměnu mi přede. Na zavolání přiběhne. Tedy, lépe řečeno, na MOJE zavolání. Richarda neposlechne. Říká se, že kočka jde za tím, kdo má zlomené srdce, ale buďme realističtí – já jsem ta, která krmí.

Každopádně tento kocourek mi vždy dokáže zlepšit smutnou náladu. Když přicházím z práce, čekává u branky a vítá. Někdy si hraje na schovku, přikrčí se v trávě a když procházím kolem, vyskočí a je tím velmi pobaven. Pravidelně čeká u branky, když přicházím z práce.

A proč se jmenuje Průša? Je to průchoďák. Co sežere, to vysere. Témeř okamžitě. Jo, jíst by mohl pořád. Roste jako z vody. Když jsme ho dostali, bylo to takové hubené cosi, ale teď už je to pořádný urostlý kocour, který lozí po stromech i po zdech, vyskočí kamkoli potřebuje. Už je tu rozhodně doma. Brání naše území a zahání cizí kočky. Nebojí se poprat se o svá práva. A velké plus – chytá myši.

První, kam skočil, bylo do vany. Nejdřív jsem myslela, že tam omylem spadl, že mu uklouzly nohy. Ale vyšlo najevo, že Průša má vodu rád. Jako by ani nebyl kočka. Ráda bych ho trochu lépe vyfotila, ale je tak pohyblivý, že je na obrázku většinou jen rozmazaná skvrna.

Je nádherný a ví to.

Průša 1

Průša 2

Průša 3

Průša 4

Průša 5

Průša 6

Průša 7

Průša 8

Průša 9

Miroslava Zudová
Co mě nezabije, to mě posílí.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.