Dáme si do bytu vázu

Tak jak je to s těmi prioritami?

Sice jsem někde četla, že peněz je neomezené množství. Že když se řekne „došly peníze, nemůžu dál platit“ je to jako by se řeklo třeba „došly centimetry, nemůžu dál měřit“. Bohužel, ještě neumím posunou svůj metr a tak jsem závislá jen na „centimetrech“, které mám přidělené od zaměstnavatele (rozuměj, žiju z výplaty a neumím vydělat/získat víc).
Takže je to případ koláče. Mám jeden jediný koláč (40.000 Kč) a pokaždé, když z něho ukousnu, bude ho méně. Až nakonec nezbude nic.

Já už jsem ukousla 8,5% na koberec (3.400 Kč) přesto, že to není priorita k přežití. Je to, řekněme, ona sladká posypka na mém koláči, bez které by mi prostě nechutnal, i když bříško by zasytil i bez ní.

Kdo židli má, bydlí

Znáte tu písničku? Dáme si do bytu, do bytu vázu, do vázy kytku a pod vázu stůl, ke stolu židli, kdo židli má, bydlí a ten, kdo bydlí má starostí půl.
Tak stůl a židle mám (součást vybavení od pana domácího). Mám po starostech?

Co potřebuji k životu?

1. Příprava jídla.

Nemusím kupovat všechno. Vzala jsem si své hrnce na vaření, mikrovlnku, remosku na pečení, náčiní (vařečky, naběračky apod.). Dokonce mám i takové vymoženosti jako je zapékcí toustovač (hm, ani jednou jsem ho za 8 let nepoužila, protože byl „ztracen“, hozen do šopy mezi ostatní „krámy“. Ledničku taky mám. Dvouplotýnkový elektrický vařič je součástí vybavení bytu od pana domácího. Miniaturní kuchyňaká linka tady taky je – i když na skutečné vaření potřebuji více prostoru jak na věci, tak pracovní plochu. A taky tu je potravinová skříň (špajz). Takže je kam dávat jídlo i věci.
Ten plynový sporák, co je na obrázku, půjde pryč. Jednak jeho orientace blokuje další rozvoj prostoru. A za druhé tam ani není zavedená/zrevidovaná plynová přípojka. A do toho investovat nechci, zase tak moc vyvářet nebudu. A když si budu chtít něco upéct, remoska to zvládne.

Co mi chybí:
● obyčejný malý otvírák na konzervy – Nevím proč, ale všude prodávají taková ta velká monstra s ozubenými kolečky a páčkou (která zaberou snad půlku šuplíku). Ale takový ten prachobyčejný kovový otvírák se zobáčkem, který se sklopí k rukojeti, už se snad nevyrábí?
● pracovní plocha, větší kuchyňská linka – Ta stávající má jen jediný šuplík (na příbory?), ale kam mám dát všechny ty nože, kvedlačky, podběráky, cedníčky nebo váleček na nudle? Naštěstí jsem vypátrala značku linky, je to Nela ze Sconta a lze k ní přikoupt i další díly. Například zásuvkový díl, o který se opře pracovní deska (nämlich stejná jako ta, co tam je) a na druhé straně ji podložím třeba nohami. Lednička bude pod deskou… jo, to bude fajn.
● držáčky na pokličky – Drátěný program, možná to znáte. Mohu si je vzít od Richarda, ale spíš je problém, kam je přišroubovat. Zatím mám poklice hozené ve skříňce (zaberou mnoho plochy a když nějakou hledám, dělá to hrozný randál).
● utěrky
● příbory – Nemám ani lžičku na kafe. Pořebuji koupit kompletní sadu lžíce, vidlička, nůž, kávová lžička a také limonádová lžička (na bowle :-)), všechno šestkrát.

 

2. Údržba čistoty

Jinými slovy: Mám koberec, potřebuji vysavač. Drahý a úžasný Rainbow jsem nechala Richardovi, musím se spokojit s čímkoli malým, co dokáže nassát drobečky, nitky, ostříhané nehty (fůůůj!), odstřižky papírků a hlavně prach. A pak všechny ty drobné pomůcky jako je kýbl, hadr na zem, kartáč, čisticí prostředky (no, když se koupí naráz, je to docela pálka).
Do toho spadá také čistota oblečení. Čili pračka. Tu taky nechávám Richardovi, do mé koupelničky by se stejně nevešla. Žehličku a prkno mám. Dobrý, budu moci chodit do práce jako slušný voňavý člověk.

Co mi chybí:
● vysavač
● koště, kbelík, zemovka, houbičky, drátěnky, pytle na odpadky, toaletní papír, papírové utěrky, kartáček
● pračka
● sušička – No, pro začátek takový ten skládací sušák. Ale jak budu sušit třeba ložní prádlo, nevím. Nejprve se musím zaintegrovat mezi obyvatele domu, zjistit, kdo se o to stará, abych získala odvahu říci si o klíček ke společné sušárně.
● prací prášek, aviváž, prostředek na okna, na vodní kámen (kyselina), na hrubší nečistotu (písek), na nádobí (odmašťovač), vonítko na záchod a bůhvícoještě

3. Funkční údržba

Kdysi jsem měla svou sadičku potřebného nářadí, ale ta se nějak zaintegrovala do Richardova kutilského bordýlku. Čím přitluču hřebík, čím přitáhnu šroubek, čím chytím matičku nebo cokoli? Čím změřím, jestli se mi tam ten kus nábytku vejde (školním trojúhelníkem s ryskou)?

Co mi chybí:
● kladivo
● kleště
● šroubováky různých velikostí, normální i křížové
● svinovací metr
● ostrý lámací nůž (a náplně)
● rozdvojky a prodlužovačky
● náhradní žárovky, náhradní baterie
● baterku a svíčky pro případ výpadku elektřiny
● noční lampičku k posteli, lampu na čtení ke křeslu
● schůdky – Jsem malá a do vyšších sfér nepolezu po těch rozviklaných židlích.
● háček na pověšení kabátu do předsíně
● lžíce na obouvání bot

4. Organizace pořádku

Je potřeba své věci někam naskládat. Součástí vybavení od pana domácího je textilní skříň (na ramínka) a textilní „police“ na oblečení. Provizorka, ale pro začátek dobrý, rozhodně využiju.

Co mi chybí:
● Skříň na pověšení oblečení
● Policová skříň na oblečení
● Komoda na drobné oblečení (ponožky, spodní prádlo)
● Knihovna – Otevřené regály na knihy, krabičky, ale i dekorativní předměty, ať to tu mám hezký, lidský. A nahoře budou květináče s pokojovými kytkami. To bude krása! U Richarda byla tma jak v pr…. tam by žádná kytka nepřežila.
● Vestavěná skříň do předsíně – ona tam jakási stlučenina je, zatím dobrý. Ale jednou, až budu bohatá, si pořídím prostor na míru, kam se dají všechny ty potřebné věci, které se do obýváku nehodí.

4. Odpočinek a spánek, zdraví

Mám matraci, peřiny i nějaké staré povlečení. Pro začátek dobrý.

Co mi chybí:
● Postel – Jednoduchý rám s lamelami, na který položím tu svoji matraci.
● Lékárnička – Nemám nic, ani náplast. Když jsem se tuhle řízla do prstu (při zařezávání koberce), použila jsem ubrousek a izolepu. Tak takhle by to nešlo. Základní léky musí doma být. Desinfekce, obvaz, obinadlo, náplasti, teploměr, léky na horečku, léky na bolest, vitamíny. Hi hi, jediné, co mám ze zdravotnickým materiálů jsou berle a ortéza na kotník. No, tady je terén rovný (chodníky, bezbariérový dům), tak to snad ani potřebovat nebudu!

5. Koníčky a zábava

Tahle kategorie není vyloženě pro přežití, ale svým způsobem také. Psychicky. Už i Jára Cimrman bral na Severní pól míč proti trudomyslnosti. Já si zatím vtipně sestavila stůl z krabic s knížkami a kartonu.

Co mi chybí:
● Televizor – Můj táta vždycky říkal: „Podívej se alespoň na zprávy, ať víš, kdyby byla válka.“. Kromě televizoru to ale bude chtít i nějakou programovou nabídku. Je zde zavedené O2, takže si pořídím O2TV, kde si můžu přehrát i zpětně odvysílané pořady, které jsem prošvihla a nemusím se dívat na ty ptákoviny, které nabízí jen tady a teď. A v dnešní době se dá na ní poslouchat i rádio. Třeba moje oblíbené Country rádio…
● Psací stůl – ten můj, který jsem dostala k desátým narozeninám od rodičů, mi Richard spálil nebo použil na šalování, zkrátka ten můj stůl už není. Ale chci takový stejný, prostorný a pevný. Osm let jsem se s počítačem krčila na jednom jídelním stole z IKEA spolu s Richardovým počítačem. Chci víc, než jen místo na monitor a klávesnici. Chci na psacím stole i psát, studovat, rozkládat studijní materiály a tak.

 

To by snad stačilo?

Větší koláč nemám, nákupy končí. Na další věci musím škudlit z normální výplaty. Takže jak jsem rozporcovala svůj koláč?

Miroslava Zudová
Co mě nezabije, to mě posílí.
Komentáře
  1. napsal:

    Zatím dobře.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.